Obsah stránky

Obecní symboly

Od 15. století až do zániku rakousko-uherské monarchie měla města a městečka možnost získat panovnickým privilegiem udělený městský znak. V 16. - 17. století udělovala dokonce, i když ojediněle, vrchnost stejným právním aktem znak svým vesnicím, v nichž si rozvoj místní samosprávy vyžadoval potřebu obecní pečeti.

Obecní symboly by podle heraldických pravidel měly respektovat významový vztah znaku a praporu k obci, jíž má reprezentovat. Měly by vycházet z geografického významu, historie či současnosti obce. V ideálním případě navazují na historickou pečetní a razítkovou symboliku obce, která jednotnost této symboliky zachovává a do značné míry stanoví motiv, který by měl na znaku být. Pokud otisk pečeti či razítka neexistuje, nebo je-li vyobrazení pečeti pro svou složitost k přepisu do znaku nevhodné, navrhuje se vzhled obecního znaku jako symbolické vyjádření významné události, pověsti, erbu dřívější vrchnosti, charakteru obce, atd.

Česká heraldika vycházela ze zásady, že vesnické symboly jsou pouhými pečetními znameními, nikoliv znaky. Tuto zásadu změnil §5 zákona České národní rady č. 367/90 Sb. o obcích (obecním zřízení), který stanovil, že obce , jejich orgány a organizace mohou užívat znak a prapor. Pokud obec nemá historický, řádně udělený znak či prapor (což platí o všech obcích, které nebyly před rokem 1990 městy či městečky), má právo požádat Parlament ČR, nebo jím zřízený odborný heraldický podvýbor, o jejich udělení. Tím získaly obce neměstského charakteru právo užívat obecní znak a obecní prapor.

Obecní pečeť

Návrh obecního znaku vychází z otisku nejstarší Obecní pečeti Cvrčovic s letopočtem 1676 a má nápis DAS SIGEL ZV AGEN VHRSPYTZ. Ve znaku je stromek s letopočtem 1676 při pni, dvě růže při vrcholku.

Obecní prapor Cvrčovic

Zlatozelený prapor s poměrem stran 2:3 dělený pokosem modrou řekou lemovanou stříbrnými okraji při poměru 1:3:1.

Podoba obecního praporu vychází z barev na znaku a symbolicky značí historickou podobu katastru naší obce, který protíná řeka Jihlava, od níž východně byly louky (nižší záplavové území) a západně pole (ve vyšší poloze). Bílý lem kolem řeky pak označuje bariéru, kterou řeka vždy tvořila a proto musel být přes ni neustále udržován přechod - most.